Biorytmy: Dokonale vyladěné soustrojí

Poznámka: Slovo biorytmus se skládá ze dvou částí, pocházejících z řečtiny: bios = život, rhythmos = pravidelný pohyb. Jde o soustavné opakování určitého děje v pravidelných intervalech.

Často se pohybujeme v uměle vytvořeném prostředí, které tepe uhoněným nonstop tempem. Vzdalujeme se i těm nejprostším přírodním zákonům - den protahujeme hluboko do noci, před zimou ujíždíme do tropických krajin a vrásky stáří likvidujeme plastickými operacemi. Zapomínáme, že navzdory všem výdobytkům nepřestáváme být součástí přírodního dění, které nás silně ovlivňuje bez ohledu na naši snahu vytrhnout se z jeho působení. Dokážeme-li však rozpoznat a respektovat pravidelnost biologických pochodů v našem organismu a v přírodě kolem, výrazně posílíme své zdraví.

Neviditelný časový stroj v nás

Tradiční čínská medicína jako nejúčinnější a nejdokonalejší léčebný systém, stojící paralelně k západním medicínským postupům, pracuje se skrytými opakujícími se biologickými ději odnepaměti. V západní medicíně se o nich dlouho jen spekulovalo. V průběhu 20. století se ale i zdejší vědci pustili do intenzivního bádání. Např. výzkumník spánku, americký profesor Nathaniel Kleitman (1895 - 1999) strávil více než měsíc v neměnném prostředí jeskyně Mamooth Cave v Kentucky, aby zjistil nakolik vnější podmínky ovlivňují fáze spánku a bdění, tělesnou teplotu nebo schopnost koncentrace. Podobných počinů bylo zaznamenáno daleko více a všechny nakonec vedly k zásadnímu zjištění: Kdesi v sobě máme zabudované "hodiny", které dle přesných pravidel v krátkodobých i dlouhodobých intervalech aktivují nebo tlumí naše tělesné orgány i duševní výkonnost. Centrální řízení těchto "hodin" sídlí v mozku a automaticky reaguje na vnitřní i vnější cyklické procesy.

Rytmus Slunce

Tělo se probouzí mezi 4. a 6. hodinou ranní. Klesá tvorba melatoninu, tzv. hormonu spánku, který v průběhu noci odpovídá za pokles tělesné teploty, zpomalení průtoku krve a útlum činnosti orgánů. Naopak vzrůstá tvorba "aktivujících" hormonů včetně serotoninu, jednoho ze základních neurotransmiterů příznivě ovlivňujícího celkový pocit pohody a krátkodobou paměť. Proto je efektivní zopakovat si po ránu informace, které ten potřebujeme např. do práce či ke zkoušce. Časně ráno je tělo nejcitlivější k bolesti, není proto vhodné naplánovat si bolestivé lékařské zákroky.

Okolo 8. hodiny nastává nejvhodnější doba pro snídani. Ta má ideálně obsahovat vyváženou součást cukrů, tuků a bílkovin.

Až do 12. hodiny pak běží nejvýkonnější čas pro práci či studium.

V brzkém odpoledni, mezi 13. a 14. hodinou nastává naopak útlum, který oslabí pozornost i výkonnost a také nás činí nejodolnějšími vůči bolesti. Poté aktivita opět stoupá.

Okolo 17. hodiny nabývá druhého vrcholu, jehož lze využít pro duševní činnost, sport nebo záležitosti související s koordinací a manuální zručností.

19. hodina znamená dobu přicházející únavy a zjitřených smyslů - ideální chvilka pro sklenku vína či milování. Pozor na zvýšenou chuť na sladké nebo ostré pokrmy!

Nejvhodnější doba pro odchod do postele nastává okolo 23. hodiny.

(Srovnej orgánové hodiny podle TČM)

Také léčebné procesy v těle úzce souvisejí s denní a noční dobou. Lékaři vypozorovali, že podávání léků i zákroky někdy pomohou, zatímco jindy nezaberou nebo dokonce uškodí. Zkoumáním charakteristického kolísání typických příznaků nemocí v průběhu dne a noci a optimální léčbou z hlediska biorytmů se zabývají nové vědní obory chronobiologie, chronoterapie a chronopatologie. Příklady: K nejsilnějším záchvatům alergické rýmy dochází ráno po probuzení. Astmatické ataky jsou časté v noci. Potíže vyvolávané revmatickou artritidou bývají nejhorší po probuzení, zatímco příznaky osteoartrózy se stupňují v druhé polovině dne. Koronární a mozkové cévní příhody jsou zase nejčastěji zaznamenávány brzy ráno a dopoledne.

Lunární rytmy

Nejvíc o nich vždy věděli např. sedláci, truhláři, kadeřníci nebo rybáři, kteří vypozorovali, že chování zvířat a rostlin, kvalita dřeva a vlasů nebo příliv a odliv podléhají vlivu Měsíce.

V otázkách zdraví hraje lunární cyklus nejsilnější roli v oblasti sexuality. V závislosti na něm ženy menstruují a rodí. Obě pohlaví cyklicky různě prožívají sexuální touhu i plodnost. Příklady: V době ovulace mají ženy největší vnímavost pro mužské feromony a mužům se během novoluní zvyšuje hladina testosteronu v krvi.

Sezónní rytmy

Jaro a léto jsou obdobími aktivity a výkonů. K podzimu patří pořizování rezerv. Zima přináší odpočinek a čerpání z nahromaděných zdrojů. K první a světlejší půli roku náleží méně spánku, častější pobyt venku, více pohybu, lehčí strava a náročnější psychická aktivita. Na podzim a zejména v zimě je všechno naopak - nevlídnost venkovního prostředí a útulnost vytopených prostor vybízí k odpočinku a spánku.

Příklad: Rozložení tělesného tuku u žen se v průběhu roku mění v souvislosti s ročním obdobím. Na jaře a v létě jsou největší "zásoby" na hýždích a propůjčují ženám typický tvar pánve. V zimě a na podzim podkožní tuk putuje směrem k pasu, takže mezipohlavní rozdíly se mírně stírají. Že by to souviselo s tím, že plodnost (přitažlivost) žen stejně jako sexuální aktivita je v teplejších obdobích roku větší?

Vědět, kdy a proč se věci dějí

Odborníci, kteří se biorytmy zabývají, tvrdí, že řídit se přirozeností vnáší do lidského života větší klid a hlavně zdraví. A naopak.

"Nezajímat se o biologické cykly je jako být zdráv a přitom chodit celé dny o berlích. Nohy postupně slábnou, až nakonec hrozí, že skončíme na invalidním vozíku. Výrobci berlí, invalidních vozíků a reklamních agentur budou jásat, ale v našem životě přibude problémů a nespokojenosti." varují manželé Johanna Paungger-Poppe a Thomas Poppe, znalci lunárního cyklu.

Slyšíte o biorytmech poprvé? Nevadí. Nějakou dobu se pozorujte a uvidíte, že "to" funguje. Podaří-li se vám dostat do souladu s přírodními cykly, opatříte si ten nejefektivnější a nejlevnější prostředek na tělesnou a psychickou pohodu.

Orgánové hodiny podle TČM

Podle tradiční čínské medicíny proudí oživující energie (čchi) v lidském těle po energetických drahách (meridiánech) ve dvanáctihodinových cyklech. Každé dvě hodiny se u některého orgánu "zastaví" a tento orgán se ocitne na vrcholu své aktivity. Vždy o 12 hodin později naopak daný orgán odpočívá:

5.-7. hodina = V nejvyšší činnosti je tlusté střevo. Vhodná doba na vyprazdňování. Oslabení nebo nemocní lidé se v tuto dobu cítí špatně. Je vhodné popíjet vlahou vodu nebo slabý čaj.
7.-9. hodina = Dostává se do činnosti žaludek. Čas vhodný na snídani a konzumaci vitaminů. Tělo potřebuje být v teple.
9.-11. hodina = V činnosti je slinivka břišní a slezina, nedoporučuje se požívat alkohol. Lepší je ovoce a med - jde o nejvhodnější dobu pro trávení sladkostí. Přílišná fyzická činnosti není žádoucí, o to víc se daří duševní výkony.
11.-13. hodina = Doba aktivní činnosti srdce. Nastává mírný útlum, hrozí zvýšené nebezpečí úrazů. Vhodná je procházka nebo krátký spánek.
13.-15. hodina = V nejvyšší činnosti je tenké střevo. Snižuje se citlivost zubů -vhodná doba na dentistický zákrok.
15.-17. hodina = Nejvíce pracuje močový měchýř. Doba vhodná pro sportování. Trávicí systém je schopný přijmout vydatné jídlo, aktivita stoupá a dosahuje druhého výkonnostního vrcholu.
17.-19. hodina = V činnosti jsou ledviny. Vylučují se škodliviny. Hodně pijeme, omezujeme tuky, cukr, sůl, "chemické" potraviny, kávu a alkohol.
19.-21. hodina = Do činnosti se dostává osrdečník. Ten chrání srdce a zachycuje negativní emoce. Nejlépe smyslově vnímáme. Nejúčinnější doba pro působení antibiotik nebo pro aplikaci krémů na bolestivá místa.
21.-23. hodina = Doba činnosti "tří zářičů" (souvisí s vytvářením a přepravováním životní energie čchi). Aktivní jsou žlázy s vnitřní sekrecí Tělo se připravuje na spánek - zařazujeme uklidňující aktivity. Spánek do půlnoci je nejúčinnější pro dobití sil.
23. - 1. hodina = Doba činnosti žlučníku. Vydatný spánek napomáhá obraně proti stresu a posiluje naši rozvahu a rozhodnost.
1.- 3. hodina = Doba činnosti jater. Očistná "inventura" organismu. Čas hlubokého klidu - lidem pracujícím v noční směně hrozí nebezpečí selhání pozornosti.
3. - 5. hodina = Doba činnosti plic. Zahlenění nebo nastydlí lidé kašlou.

Prohřešek proti biorytmům - přechod na letní čas

Energetické úspory jsou diskutabilní, problémy mnoha lidí s časovým posunem zjevné. Česká nejznámější odbornice na biorytmy prof. Helena Illnerová s přechodem na letní čas přesto souhlasí. Změnu by jen posunula až na konec dubna, aby lidé, jejichž pracovní doba začíná časně ráno, nemuseli vstávat do tmy. Jinak doporučuje, aby lidé v době přechodu na letní čas více mysleli na dostatek fyzické aktivity a aby se vědomě více vystavovali slunečnímu záření nebo aspoň intenzivnímu osvětlení. K mimořádné pozornosti vůči svému dennímu režimu nabádá ty, kdo musí pracovat na směny. Nejdůležitější je v takovém případě pravidelný spánek. Protože jej při nočních směnách nejde vždy úplně dodržovat,lidé pracující na směny by podle IIlnerové měli noční práce po třech až pěti letech zanechat. (Zdroj: ČTK)

Použitá literatura Josef Berger: Biorytmy, nakl. Paseka 1995
Norbert Messing: Die unbekannten Biorytmen, čas. Natur und Heilen 6 - 7/2004
Vladimír Ando: Klasická čínská medicína, nakl. Svítání 1995


Vytisknout