Živá strava v zimě

únor 2016

Při konzumaci potravin bychom měli dodržovat sezónost zeleniny - což platí i ve stravě vařené. Pokud jíme potraviny letní, které mají ochlazovat a osvěžovat, sami to pocítíme na těle v podobě nepříjemného chladu. Velmi často se setkávám s názorem, že živou stravu nelze konzumovat v zimě, protože ochlazuje. Je třeba jíst plody, které dozrává na podzim, což je kořenová a bulvová zelenina, semínka a ořechy.

Na druhou stranu se setkávám u vitariánů s názorem, že není třeba dodržovat lokálnost a sezónnost potravin. Nechávám každému jeho názor. Já se snažím vnímat přírodu, poznávat a souznít s jejími zákony. Je velice moudrá a velmi moudře pro nás připravila i potraviny. A dokonce s tak jemným cítěním, že je v našem pásmu rozdělila podle ročních obdobích. Potraviny mají svoje úkoly, tedy nejen tělo živit a čistit, ale také ochlazovat, osvěžovat a prohřívat. Když tyto zákony nectíme, pak můžeme prožívat nepříjemné vlivy potravin na naše tělo. Někdy proto pak vznikají názory, že živá strava není vhodná pro zimní období. Je vhodná, ale je třeba naslouchat a porozumět a pak do svého života přijmout moudrost přírody.

V zimě je třeba potraviny udržovat v pokojové teplotě. Lisované šťávy přihříváme do teploty 40° C (můžeme šťávu doplnit takto teplou vodou). Vytvořené pokrmy také můžeme přihřívat do teploty 40° C.

Pro tělo je přínosná jednoduchost v jídle. Tak jako připravujeme příliš složité pokrmy ve vařené stravě, i v živé stravě tvoříme dost často velmi složitá jídla. Obsahují mnoho ingrediencí. Důvodem vetšinou bývá touha vytvořit podobné jídlo, jaké jsme jedli ve stravě vařené - knedlíky, svíčková, dorty, omáčky...

Měli bychom si uvědomit, že tělo musí trávit potraviny jak vařené, tak i nevařené. A nelze spoléhat na na to, že když není vařená, proběhne trávení rychleji. Sama jsem si vyzkoušela, jak dlouho se může "trávit - netrávit" jídlo.

Jedno odpoledne jsem snědla jednoduchou podzimní zeleninu s avokádem (obr. níže). Pak jsem si k večeru dala "pro chuť" pohankový závin (obr. níže), jehož recept jsem zde uváděla a je skutečně vynikající. Není složitý v ingrediencích. Přesto mi ležel v žaludku celou noc a ráno jsem si musela pro vytrávení uvařit pelyňkový čaj. Nu, problém byl hlavně v tom, že jsem si závin dávala pro chuť, ne pro hlad a cítila jsem, že zeleninové jídlo jsem ještě neměla strávený. Běžně jím jednou, max. dvakrát denně. Ale někdy mě to "chytne" a jím víc. Teď už si dávám pozor.:-)

Vím, že je třeba jíst opravdu jen tehdy, když mám hlad. A jíst málo. Pokud odcházím od stolu polohladová, je mi nejlépe. Časem si člověk na tento pocit zvykne a když to přežene, už se necítí dobře, tělo dává ihned zpětnou vazbu.:-) To platí i u vařené stravy, dokonce si myslím, že dvojnásob, protože trávení takto upravených potravin je daleko náročnější.

Při přípravě jídla používáme potraviny v pokojové teplotě (ne přímo z ledničky).

Zelenina s avokádem a pohankový závin



__________________________________________________________________________







Návštěva:
©etikoterapie2009