Mohou partnerské vztahy skončit kvůli rozdílům ve stravování?
březen 2016

Některé partnerské vztahy končí kvůli hádkám o peníze, jiné kvůli sexu nebo náboženským rozdílům. Mohou skončit i kvůli rozdílu obsahu talíře?

Společné stolování a konzumace jídla vždy patřily k rituálu námluv a dvoření a byly jakousi metaforou lásky. Ale v době, kdy se někteří lidé začali vymezovat prostřednictvím toho, co jedí, a co naopak ne, mohou rozdílné stravovací návyky ohrozit i partnerský vztah.

Co může být tak silným důvodem k rozchodu partnerů?

Jedním z nich to může být důvod etický. Kdy lidé přestávají jíst živočišně produkty, protože nechtějí ubližovat zvířatům. Jde o souznění s dalšími bytostmi naší Matky Země. Člověk byl stvořen jako „plodožravec“, k jeho obživě mu byly dány plody rostlinné říše. Dar „všežravosti“ dostal pouze pro přežití v dobách, kdy tyto potraviny nebyly, nebo jich byl nedostatek. A když se podíváme do jídelníčku našich praprapředků, jedli z 90% rostlinnou a ze 70% živou rostlinou stravu. Pokud člověk jedl maso, bylo to maso uloveného zvířete, které žilo přirozeným životem ve svém přirozeném přírodním prostředí a posloužilo v rámci potravního řetězce k obživě dalšího tvora. Pokud to bylo za účelem hladu a potřeby přežití, bylo to přijatelné.

Dnes však nejíme živočišné produkty za účelem přežití, nejíme je za účelem hladu. Jíme je pro chuť, jíme je ze zvyku, jíme je, protože jsme od narození manipulováni, že je jíst musíme. Díky tomu už vůbec nevnímáme velké potravinářské loby, které neustále zvyšuje svou produkci na úkor přirozenému prostředí zvířat a na úkor jejich zdraví. Ničí díky tomu i zdravé prostředí naší planety.

Jsou však lidé, kteří si tuto situaci uvědomují a řeší ji tak, že začínají změnou u sebe.

Přestanou jíst živočišné produkty. Takový člověk pak touží sdílet svůj nový postoj se svým okolím a především se svým partnerem. Pokud u něj nenalezne odezvu v podobě sdílení názoru, nebo aspoň pochopení, může skutečně časem k rozchodu partnerů dojít.

Dalším důvodem mohou být pachy partnerů, které jsou velmi rozdílné podle toho, jak se kdo stravuje. Své pachy nevnímáme jako problém stravy, kterou jíme. Bereme je jako věc a součást těla, možná je dokonce vnímáme jako přirozené a nadměrné nepřirozené pocení a pachy jen zakrýváme různými deodoranty. Přitom nám nedochází, že se to netýká jeho vnějšku, ale že vše vychází zevnitř. Člověk, který jí dlouhodobě pouze rostlinnou stravu, nemá již zapotřebí své tělesné pachy „maskovat“. Tělo je zevnitř čisté. Rozdílnost vydávaných pachů můžeme najít i u zvířat. Pokud např. navštívíme zoologickou zahradu a navštívíme pavilon lvů, je silný pach až neúnosný. U slonů, nebo žiraf již nic takového necítíme. Pokud navštívíme stáje koní, mluvíme často o specifické koňské vůni. Tělesné pachy jsou o tom, čím se který živočich živí.

Partneři jsou ochotnější vzájemně tolerovat různé stravovací směry, pokud k nim má dotyčný nějaké hlubší důvody, např. zdravotní. Nicméně i tak může dojít k rozdílnosti pohledu na stravu.

Člověk, který jí takové potraviny, jež jeho tělu přinášejí správný užitek (jsou energií pro buňky a zároveň tělo čistí), oplývá zcela jinou energií než člověk, který se stravuje podle klasické kuchyně. Vůbec nezáleží na jeho věku, může s plným nasazením vykonávat jakékoliv činnosti. Vidí svět přes své zdraví, neomezují jej neduhy způsobené stravou (vysoký tlak, vysoký cholesterol, cukrovka atd.). Může svůj život žít v naprostém naplnění. Pokud má vedle sebe partnera, který naopak civilizačními chorobami trpí, i to může být důvodem k rozchodu. Člověk ve své přirozenosti chce žít svůj život naplno, ne být omezován nemohoucností partnera, který nechce změnu udělat a lpí na starých zvycích.

Je důležité navzájem o svých důvodech změny stravování hovořit, dostali jsme do vínku dar řeči a vzájemného dorozumívání.:-) Pokud žijeme v partnerství v lásce a přátelství, můžeme v tomto vztahu nadále žít i s rozdílností obsahu talíře. Jde o vzájemné pochopení, porozumění a tolerantnost, kterou se máme ve vztazích naučit. Pak mohou být jeden pro druhého v životě vzájemnou oporou.

Jednou z cest k porozumění partnerů v různých stravovacích návycích je i to, že si mohou dávat jedno společné jídlo, např, zeleninový salát, nebo vynikající nevařenou polévku z naklíčené čočky.

článek i s recepty najdete v časopise www.bioandlife.sk , který vyšel 18. 3. 2016

__________________________________________________________________________







Návštěva:
©etikoterapie2009