28. srpna 2016

Tato kniha mě zaujala svou přehledností a vysvětlením, proč bychom měli jíst co nejvíce živé stravy a především jak ji jíst. Velmi mě zaujala právě kapitola: jak správně jíst ovoce. Protože se hodně setkávám s lidmi, kteří mají problémy s konzumací ovoce (nadýmáním a pod.). Myslím si, že v této knize je toto téma velmi dobře a podrobně vysvětleno.

Sama nekombinuji ovoce ani se zeleninou - nějak podvědomě již od počátku živé stravy. Nekombinuji v jednom jídle ani různé druhy ovoce, nebot každé ovoce má také svou dobu pro vstřebání cukru (fruktózy). Celé naše stravování máme stále více postavené na chutích, než na povědomí, co opravdu výživa a potrava mají tělu přinést. Všechna síla zdraví spočívá v jednoduchosti potravin na talíři.

Jak správně jíst ovoce

úryvek z knihy "FIT PRO ŽIVOT znamená zdravý (á) a štíhlý (á)", autor Harvey Diamond

Co se týče lidského jídla, ovoce je to nejlepší, nejhodnotnější a nejzdravější jídlo ze všech. Kdokoliv vám tvrdí cokoliv jiného, nebo vám dokonce ovoce zakazuje úplně - v rámci nějaké diety - proviňuje se neomluvitelnou ingnorací fyziologických a biologických potřeb lidského těla.

Ovoce je na vrcholu žebříčku prospěšnosti lidskému organisku a nejefektivněji nás zásobuje vším potřebným k životu. Bez ohledu na uspokojení naší chutě chutným pokrmem, abychom přežili a byli zdraví, musíme doplňovat dva základní elementy: energii a živiny. A všechny vitaminy, minerály a proteiny, které k životu potřebujeme, jsou v ovoci obsažené. Pokud ho budete správně jíst, budete mít vše, co je nezbytné ke zdravému životu.

Pravým testem výživnosti jídla je poměr mezi jeho energetickou hodnotou a energií potřebnou na jeho strávení. A je to právě tento test, ve kterém ovoce nejvíce vyniká. Jsme vlastně energetické systémy. Co bychom bez energie byli? Nemohli bychom mluvit, hýbat se, polykat, trávit, chodit ani mrkat očima. A proto, že potřebujeme energii abychom to vše a mnohem více mohli dělat a získáváme ji právě a jenom z jídla, bylo by od nás zodpovědné jíst takové pokrmy, z nichž ji získáváme nejfektivněji.

Je nemožné diskutovat o získávání a využívání energie a nevzpomenout přitom nejvíce zkoumaný a přitom nejméně pochopený orgán lidského těla - mozek. Abychom pochopili, jak dokáže řídit a sjednotit fungování více než sto bilionů buněk našeho těla, museli bychom mít nekonečně vyvinutější intelekt než nyní. Mnoho vědců zasvětilo své životy studiu lidského mozku a přesto jsou plně přesvědčeni, že pravá podstata tohoto orgánu nebude nikdy odhalena.

Lidský mozek bez problémů ovládá nepředstavitelné množství procesů a aktivit mezi všemi buňkami našeho těla tak, aby každá s každou a všechny dohromady fungovaly v naprosté harmonii.

Žádný existující počítač se našemu mozku nevyrovná. Tento úžasný orgán dohlíží na každou aktivitu našeho těla: vyrábí krev, kterou srdce sto tisíci údery denně rozesílá skrze více jak sto tisíc kilometrů cév do celého těla. Každý orgán přesně pracuje s ohledem na funkci všech ostatních orgánů. Jídlo se tráví, živiny přerozdělují, odpad odstraňuje. Dýchání zásobuje každou buňku kyslíkem. Pracují všechny smysly. Nervový, imunitní a svalový systém plní své funkce. Vyrovnává se teplota. A další stovky aktivit se dějí s naprostou přesností každou sekundu, dvacet čtyři hodin denně, po dobu více než sta let. Je to ohromující.

Zdá se zbytečné, ba přímo absurdní zmiňovat že energie, kterou mozek potřebuje k maximální efektivnosti svého fungování, by mu měla být dodávána v co nejčistší a nejlépe zpracovatelné formě. A co že mozek potřebuje, aby správně fungoval? Cukr, přesněji řečeno glukózu. Je mnoho druhů cukrů, ale mozek dokáže použít právě jen glukózu. Nedokáže přímo zpracovat proteiny, tuky ani škroby. Tělo musí nejdříve vyrobit glukózu, aby ji mohlo dodat do mozku. Důvodem, proč má tolik lidí rádo sladké, je naše přirozené nutkání zásobovat tělo cukrem. Otázka zní, co je nejlepší zdroj glukózy s nejmenšími nároky na další zpracování.

1) Tři primární druhy sacharidů - monsacharidy - disacharidy - polysacharidy

Tělo může použít pouze monosacharidy, dokud nepřetvoří dodáváné látky na monosacharidy, nemá z čeho čerpat energii. Jediné palivo pro vaše tělo je cukr zvaný glukóza. Gluóza je monosacharid. Veškeré jídlo je zdrojem sacharidů, ale některé je lepší než jiné s ohledem na vynaloženou energii k výrobě monosacharidů. Proteiny a tuky mohou být použity, ale pouze nepřímo, kdy je nejdřív přetvoříme na sacharidy a pak monosacharidy. To se děje v případě nedostatku sacharidů v těle. Nikdy nesmíte zapomenout, že sacharidy potřebujete k životu. Vytváření energie z tuků a proteinů je pouze obranný mechanismus těla, které je samozřejmě připraveno na situaci, kdy nebude mít sacharidy k dispozici, Ale za jakou cenu? Tělo má pouze omezenou zásobu energie a výroba nové z tuků a proteinů je energeticky velmi náročná. Plýtváme tak nazdařbůh energií, kterou by šlo využít na prospěšnější úkoly, jako je pročišťování a posilování organismu nebo snižování váhy.

To je důvod, proč jsou tzv. proteinové diety tak nebezpečné. Jsou klasickým příkladem snižování váhy za každou cenu. Jejich výsledkem je snížení váhy, ale mají nepříznivý účinek na zdraví. Zhubnutí je dosaženo omezením přísunů sacharidů, takže tělo si začne myslet, že je nemocné. Sníží chuť k jídlu ve snaze ušetřit energii. Vaše váha se logicky sníží, ale vaše zraví se tím velmi poškodí, neboť nemáte dostatek energie na spravování organismu.

Dokonce i škroby (těstoviny, pečivo, obiloviny atd.), které jsou už samy sacharidy, musí být přetvořeny, neboť se jedná o polysacharidy a ne potřebné monosycharidy. To je opět energeticky náročný proces.

A teď malý test. Které jídlo podle výs obsahuje ty pravé sacharidy, které není třeba ani trochu upravovat? Správně! Je to ovoce! Cukr obsažený v ovoci, zvaný fruktóza, projde žaludkem a je absorbován střevní stěnou, aniž by byl jakkoliv zpracován. Tím tělo ušetří obrovské množství energie. Takže nejen že trávení ovoce nespotřebuje žádnou naši energii, ale zároveň nám dodá novou rychleji a efektivněji, než kterékoliv jiné jídlo na světě. To je neporazitelná kombinace.

V celém spektru nejrůznějších jídel má ovoce zcela výsadní postavení. Všechna jídla musíme zpracovat trávením. Jen ovoce ne.

Trávení je ze všech činností energeticky nejnáročnější. Množství energie potřebné na strávení přibližně sedmdesáti tun potravy, které za život zkonzumujeme je mnohem vyšší, než energie vynaložená na všechny ostatní aktivity dohromady.

Ovoce se týká ještě další ironie. Většina lidí nemá ani tušení o existenci správného a špatného způsobu konzumace ovoce. Nejen že tím přicházejí o všechny výhody, ale naopak si tím mohou ublížit.

Abyste mohli využít výhody konzumace ovoce a změnit svůj život k lepšímu, musíte se naučit dvě základní pravidla jeho konzumace.
První zní: ovoce a ovocné džusy musí být konzumovány ve své přírodní podobě neupravované. Ne vařené, ohřívané, průmyslově zpracované, pasterizované ani jinak znehodnocené. A druhé zní: protože ovoce nemusí být tráveno, mělo by se jíst samotné a na lačný žaludek.

Vzpomeňte si na důležité odhalení, že ovoce jako jediné jídlo nevyžaduje žádné trávení. Žádné trávící enzymy nemusí naše tělo vyrábět, neboť jsou již obsaženy v ovoci, pokud ovšem nebyly zničeny teplem. Tato jedinečná vlastnost se dá využít pouze v případě, že ovoce pojídáme samotné a nalačno. Jedině pak můžeme plně využít jeho potenciál.

Ovoci může zabránit v přímé cestě naším trávícím ústrojím jídlo, které už v žaludku je, nebo jídlo konzumované současně, jež trávení vyžaduje. Když se tak stane a ovoce přijde do kontaktu s trávícími šťávámi, zkazí se a přemění na kyselinu. Všechna jeho pozitiva se obrátí v negativa. Způsobí to kvašení škrobů a hnití proteinů. To pak způsobuje ony bolesti břicha. Ročně se utrácí miliony dolarů za léčbu trávících potíží. Neříkám, že nesprávná konzumace může za všechny tyto potíže, ale bezpochyby na tom má svůj nemalý podíl.

Existují tři aktivity, které se týkají jídla a jeho zpracování. Jsou zcela jasné. Jídlo sníme, tělo si vezme co potřebuje a odstraní odpad. Tyto cykly se označují jako přijímací (jedení a trávení), asimilační (extrakce živin) a eliminační (odstranění odpadu). Bezesporu se to vše děje průběžně po celých dvacet čtyři hodin. Každý cyklus má ale po dobu osmi hodin zvýšenou aktivitu.

Přijímací cyklus vrcholí mezi polednem a osmou hodinou večer. V té době má tělo nejlepší podmínky pro přijímání a trávení potavy.
Asimilační cyklus začíná v osm hodin večer a trvá až do čtyř hodin ráno. Během spánku tělo extrahuje z natrávené potravy vše potřebné.
Eliminační cyklus trvá od čtyř hodin ráno až do poledne. tělo při něm shromažďuje odpady a připravuje je k odstranění.

a více již v knize ...



__________________________________________________________________________