Zelenina: ŠPENÁT

Konzumuje se špenát za syrova? Spíše nikoliv. Ale když chce obratná hospodyně získat trochu zeleného barviva na obarvení „marcipánového lístečku“ růže na dort, vymačká „šťávu“ z čerstvých špenátových listů. Ty totiž obsahují mnoho zeleného chlorofylu, který je –jak známo – rostlinný protějšek našeho červeného hemoglobinu.

Co všechno špenát obsahuje?

Špenát je velmi bohatý na vitamíny a minerální látky. Jsou v něm obsaženy skoro všechny vitamíny – C, A, E, K –a také vitamíny skupiny B, mnohé nerostné látky a stopové prvky, je v něm mimořádně mnoho jódu, a dokonce trochu manganu, ale především velké množství železa. Ve 100 g ho obsahuje 3 až 50 mg (!) – jak uvádějí některé americké prameny. Bohužel se však ukázalo, že toto železo je velmi málo využitelné. Kromě toho má špenát ještě jednu špatnou vlastnost – vysoký obsah kyseliny šťávelové, dokonce ještě větší než šťovík nebo reveň, a to v 1 kg asi 3 g. Tato kyselina mnoha osobám přímo škodí.

Mají totiž potíže se žaludkem, pociťují bodavé bolesti v kloubech (vyvolané usazujícími se nerozpustnými krystalky šťavelanu vápenatého), popřípadě jiné potíže. A tak osoby, které trpí dnou, revmatismem, ledvinovými chorobami, některými jaterními obtížemi, nebo mají „choulostivý žaludek“, nesmějí konzumovat nic, co obsahuje větší množství kyseliny šťavelové. Ovšem špenát mohou a mají konzumovat zdraví, a zvláště mladí jedinci, kterým kyselina šťavelová nijak nevadí.

Ti, co mají výše uvedené zdravotní potíže by měli začít přemýšlet o svém způsobu stravování. Začít své tělo detoxikovat a vyživovat správnými stravovacími návyky. Vnímané zdravotní potíže jsou jen symptomy nemoci. Symptomy nám ukazují, co neděláme správně. Symptomy naše tělo nevytváří proto, abychom je léčili. Symptomy jsou již léčebným prostředkem našeho těla. Je nutno hledat příčinu.

Vytisknout