Sylvester Graham, 1794-1851

Zdroj: internetové stránky Country Life

Přestože dnes už nám jeho jméno připomíná pouze grahamový chléb, Sylvester Graham byl v Americe první poloviny devatenáctého století výjimečně známou osobností. Graham byl povoláním kazatel. Cestoval po celé zemi a kázal - vedle radostné zvěsti evangelia - i vegetariánství, střídmost a o dobrých vlastnostech domácího černého chleba. Věřil, že výživa hraje v lidském zdraví důležitou roli a že by se proto člověk neměl při péči o své zdraví spoléhat jenom na lékaře, ale věnovat pozornost i tomu, čím se živí.

Výroba alkoholických nápojů byla pro Grahama zločinným plýtváním surovinami, které by se jinak mohly použít na výrobu chleba a jiných potravin. A ještě hůře, fermentačním procesem se zdravé a plnohodnotné poživatiny (obiloviny, jablka, brambory, kukuřice a hroznové víno) měníily podle jeho názoru na svádějící jed.

Graham se zlobil i kvůli pekařům, kteří bělili, přesívali a michali mouku s jinými surovinami, aby dosáhli větší bělosti chleba. Bojoval proti hedvábným sítům, pomocí kterých se z mouky odstraňovaly výživné otruby (dávající však chlebu hnědé zabarvení).

Bílý chléb může sice lahodit oku a být symbolem určitého společenského statutu, neobsahuje však vlákninu. Zácpa začala být tehdy typickou nemocí bohatých lidí živících se bílým chlebem a masem. Naopak nižší třídy v Americe i v Evropě měly - vzhledem k obsahu otrub v chlebu a vlákniny v jejich tehdejší převážně vegetariánské výživě - dobrou stolici. Teprve ve 20. století, kdy si již většina lidí mohla dovolit konzumaci bílého chleba a masa, se začala rakovina tlustého střeva (a další moderní nemoci vázané na špatnou výživu) objevovat i u těchto nižších tříd obyvatelstva.

Graham na svých přednáškách v Bostonu v roce 1835 se svou příslovečnou výřečností apeloval na pekaře, aby neodstraňovali z mouky otruby. Poukazoval i na jejich další nekalé praktiky: přidávání do mouky mletých fazolí, brambor, křídy a bílé hlíny a na používání zinkového sulfátu k bílení tmavé mouky. Napadal i řezníky pro jejich krutost, které mohl být svědkem na místních jatkách.

Po jeho přednáškách cena bílého chleba a masa v bostonské tržnici prudce klesala. Řezníci a pekaři byli tak rozhořčeni, že chtěli Grahama kamenovat, bude-li mít ještě další přednášku. Když se to Graham dozvěděl, zorganizoval ještě jednu sérii přednášek. Toho večera, kdy mělo k přednášce dojít, se před přednáškovým sálem shromáždila skupina pekařů a řezníků. Začali křičet a dobývat se dovnitř. Grahamovi stoupenci byli však připraveni. Ze střechy vylili na běsníci pekaře a řezníky sudy rozpuštěného vápna. Než se pekaři a řezníci vzpamatovali z bílého nadělení, z přednáškového sálu vyběhli další Grahamovi následovníci a zahnali je na útěk. Graham pokračoval v přednášce, jako by se nechumelilo.

Přestože i lékaři v té době na Grahama hleděli mnohdy až s nenávistí, později se ukázalo, že měl v mnoha ohledech pravdu. Dnes víme, že mnohé nemoci dnešní doby - např. cukrovka, koronární trombóza, rakovina tlustého střeva, diverticulitis, vysoký krevní tlak, křečové žíly, hemoroidy - jsou v přímém vztahu se špatnou výživou, s nedostatekem vlákniny. Jaký paradox: bohatí Evropané a Američané ve své touze po co nejlepším životě trpí nemocemi, které vůbec nezná chudé vesnické obyvatelstvo Afriky a Asie - protože se živí rostlinnou stravou bohatou na vlákninu, které je od těchto nemocí chrání.

Existuje-li nějaký všelék, pak jsou to otruby. Proto je dnes tolik kuchařek, ve kterých se uvádějí recepty na jídla z celozrnných obilovin. O znalost výživné hodnoty celozrnných obilovin se ve velké míře svým strhujícím podáním přičinil právě Sylvester Graham. Sylvester Graham (převzato ze stránek IVU)

Vytisknout