Dlouhodobé užívání multivitamínů nemá smyl

13.11.2003: Markéta Grosmanová Hospodářské noviny

Výživa: Nejvíce živin dodá organismu pestrá strava s dostatkem zeleniny a ovoce

Ze všech stran útočící reklama slibuje pevné zdraví, spoustu energie, ochranu před civilizačními vlivy či zvýšení imunity. A má úspěch. Preparáty plné vitamínů, minerálů a dalších látek jdou zvláště v chladných měsících roku dobře na odbyt. Jejich efekt je však přinejmenším sporný.

Spolknutím jedné tablety ani vypitím jedné lahvičky se zázračnými mikroorganismy si zdraví nezajistíte. V některých případech je dokonce zřejmé, že jejich užívání nemá smysl nebo může i uškodit. Protože otazníků kolem výživových doplňků přibývá, věnují se tomuto tématu v posledních letech všechny prestižní lékařské časopisy ve světě a přirozeně i v Česku. Ty popisují vliv vitamínů, minerálních látek a dalších přírodních preparátů na prevenci nemocí - a to nejen chorob z nachlazení, se kterými jsou nejčastěji spojovány, ale také v souvislosti s nemocemi srdce a cév, rakovinou nebo třeba i ženskou menopauzou.

Například lékařský časopis JAMA v roce 2002 uveřejnil studii, ve které vědci sledovali 652 lidí starších 60 let. Těm byly jako prevence nemocí z nachlazení dva roky podávány preparáty s obsahem vitamínů a minerálů. Výsledek? Tablety neměly žádný vliv na to, zda dotyčný onemocněl či nikoli. Dokonce se ukázalo, že v té skupině, která užívala vitamín E, se sledovaní léčili z nemocí jako je rýma, kašel, viróza či chřipka v průměru o pět dní déle. K podobným výsledkům došla i jedna z největších studií - takzvaný Heart Protection study, prováděná ve Spojených státech mezi 10 tisíci pacientů s nemocemi srdce.

Na konci roku 2001 vyšel ve vlivném lékařském časopise New England Journal of Medicine text, v němž se autoři pokusili shrnout poznatky o vitamínech a minerálech. Z článku vyplývá, že multivitamíny mají smysl zejména u žen, které mohou otěhotnět, u osob, které pravidelně konzumují alkohol, kouří, při infekčních onemocněních a zvýšené zátěži, u starších osob, které mají zhoršené vstřebávání vitamínu B12 a častý nedostatek vitamínu D, u veganů, kterým chybí vitamín B12, a u chudších obyvatel měst, kteří nemají dostatek ovoce a zeleniny v potravě. Autoři se také domnívají, že většina Američanů ve středním a starším věku, kteří mají zvýšené riziko ischemické choroby srdeční, by měla užívat vitamín E, přestože jeho účinek v prevenci onemocnění není dosud potvrzen. Heart Protection study dokonce hovoří spíše o opaku. Naopak ale nezpochybňuje pozitivní vliv potravin přirozeně bohatých na přírodní vitamín E (roslinné tuky, ořechy, obilné klíčky).

Další výtkou proti dlouhodobému užívání všech preparátů je to, že není jasné, zda je organismus dokáže vůbec zpracovat a využít. Rizikem je i to, že si tělo na tyto přípravky během dlouhodobého užívání navykne a pak již není schopno si je získávat z přirozené stravy. Jediná shoda zatím panuje pouze v doplňování kyseliny listové, kterou by měly užívat ženy před a v těhotenství. Tato látka totiž výrazně snižuje vznik defektů u novorozenců.

Srdce pod ochranou?

Ochranný vliv vitamínů a minerálů na srdce a buňky vůbec by měl souviset s jejich působením proti oxidaci buněk či s vlivem na hladinu cholesterolu a dalších tuků v krvi. Při oxidaci vznikají takzvané volné radikály způsobující poškozování a stárnutí buněk, proti nim působí právě antioxidanty (například vitamín A, C, E, selen ). Odborníci se však v odborných textech pozastavují nad tím, že většina studií popisuje vliv pouze jednoho vitamínu či minerálu a nezkoumá jeho působení v souvislosti s užíváním jiných látek. Dávka jednoho antioxidantu tak může vést ke zvýšení, nebo naopak ke snížení hladiny jiného v krvi.

Také lékařský časopis Lancet v roce 2001 napsal, že existuje jen málo důkazů, že by dodávání vitamínů nad rámec běžné stravy snižovalo nemocnost a úmrtnost na nádorová či kardiovaskulární onemocnění. Některé studie sice naznačují, že například vysoký příjem antioxidantů má na tato onemocnění ochranný vliv, avšak jejich výsledky nejsou jednotné.

Význam užívání těchto preparátů jako prevence nemocí srdce vidí lékaři především u starších pacientů, jejichž strava není zcela vyvážená a navíc důležité látky z potravy jejich tělo již zpracovává hůře. Ve stravě starých lidí nejčastěji chybí vitamín C, kyselina listová, riboflavin (vitamin B2), thiamin (B1), pyridoxin (B6), niacin, biotin (vitamin H) vitamin D a B 12. Dalšími jsou lidé s výrazně fyzicky nebo psychicky náročným povoláním.

Tělo nevstřebá vše

Jako zbytečné se například podle New England od Medicine jeví nadbytečné užívání vitamínu C. "Existuje pouze málo důkazů o přínosu vitamínu C nad rámec běžné stravy a doporučení denní dávky - což je 90 mg u mužů, 75 mg u žen a o 35 mg více u kuřáků," píše časopis.

Jak již bylo řečeno, nadměrný přísun některých látek může dokonce organismu ublížit. Například těhotné ženy by si měly hlídat množství vitamínu A. Vitamíny A, D, E a K, které jsou rozpustné v tucích, se ukládají v těle do zásoby a jejich nahromadění může vyvolat toxické reakce.

Přemíra vitamínu C zase může vyvolat tvorbu ledvinových kamenů, při předávkování se může objevit průjem nebo vyrážka. Naopak většina ostatních vitamínů rozpustných ve vodě, s výjimkou vitamínu B12, zůstává v těle jen několik dní, proto se musejí stále doplňovat. Tělo dokáže využít jen určité množství, zbytek vyloučí močí. Velké dávky jsou tedy zbytečné.

To platí i o minerálních látkách. Protože k ohrožení z nedostatku stopového prvku při běžné smíšené stravě dochází jen zcela výjimečně, není rozumné užívat přípravky se stopovými prvky zcela náhodně. Nadměrný přívod jednoho prvku může omezit dostupnost toho druhého (například zinek-měď). Podobně vysoký příjem vápníku, může snížit vstřebávání železa.

Lepší jsou domácí zdroje

Základ vidí tedy lékaři především v propagaci zdravé stravy, která dostatečně a především bezpečně zajistí dostatek všech důležitých látek, nejen vitamínů a minerálů, ale také vlákniny či flavonoidů - látek vyskytujících se v rostlinách. Těm se připisují mnohé účinky, z nich nejdůležitější je právě "boj" s oxidačním stresem.

"Vitamínové preparáty nemohou být náhražkou zdravého životního stylu a diety, protože strava obsahuje další důležité složky, jako je vláknina a esenciální mastné kyseliny. Doplňování vitamíny se také nesmí stát kompenzací vysokého rizika u kuřáků, obézních a fyzicky neaktivních osob," píší autoři v New England Journal of Medicine.

Nejlepší je tedy jíst vyváženou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny. Denně by se mělo sníst 400 gramů zeleniny a 200 gramů ovoce (počítají se i brambory), především místního původu. Tím totiž odpadá riziko z chemické přípravy zboží před transportem. Tepelnou úpravou se sice mohou z potraviny některé látky snížit, ale v řadě případů je krátké povaření dokonce výhodné. Sníží se sice obsah vitamínů, ale jiné důležité látky se varem aktivují (například lykopen v rajčatech). Nelze podceňovat ani hygienické důvody - var sterilizuje - a skutečnost, že se zvyšuje stravitelnost, například u luštěnin, což je důležité zvláště u starších lidí.

V Česku jsou zvláště v zimě nejlepším zdrojem vitamínů syrové ovoce, především jablka, kysané zelí, ale i brambory, pažitka, nať petržele. Z dovážených pak kiwi, citrusy a také byliny jako šípky.



Vytisknout